
October 13, 2026
AI může ve správě budov snížit spotřebu energií i náklady na údržbu. Které přínosy potvrzují data a kde zatím chybějí důkazy?
V moderních budovách přibývají senzory, čidla a software, který sleduje spotřebu energií nebo stav technických zařízení. Část těchto systémů využívá umělou inteligenci. Dodavatelé slibují nižší náklady, méně poruch i úsporu práce. Ne u všech řešení jsou ale tyto přínosy stejně dobře doložené.
Software může například zjistit, že vzduchotechnika běží zbytečně dlouho nebo že některé zařízení nepracuje správně. Tím ale ještě žádné peníze neušetří. Technik musí závadu opravit, správce změnit nastavení nebo systém zasáhnout automaticky.
Pro vlastníka budovy je proto důležité, co se po zavedení nové technologie skutečně změnilo. Nestačí počet upozornění nebo přesnost předpovědi. Rozhoduje nižší spotřeba energie, méně odstávek nebo nižší náklady na údržbu.
Ne všechno, co se označuje jako AI, je umělá inteligence
Digitalizace může znamenat třeba elektronickou evidenci zařízení a revizí nebo vzdálené odečty spotřeby. Automatizace podle nastavených pravidel zapíná a vypíná vytápění nebo reaguje na teplotu a koncentraci CO₂.
Umělá inteligence jde dál. Může v datech hledat neobvyklé chování zařízení, předpovídat poruchy nebo průběžně upravovat jeho řízení podle více údajů.
V praxi se ale jednotlivé technologie často překrývají. Pokud správce současně doplní senzory, opraví měření, změní nastavení technologií a přidá pokročilou analytiku, nelze celou dosaženou úsporu připsat AI.
Nejvíce důkazů máme u spotřeby energií
Dobře doložené výsledky mají systémy, které průběžně sledují spotřebu a hledají chyby ve fungování technických zařízení.
Americká Smart Energy Analytics Campaign sledovala přibližně 6 500 budov. U systémů zaměřených na sledování spotřeby činil medián roční úspory 3 %, u systémů odhalujících a diagnostikujících závady 9 %. Jednoduchá návratnost se pohybovala kolem dvou let.
Ani tato čísla ale neříkají, kolik z úspory vytvořila samotná AI. Výsledek zahrnoval měření, software, automatizaci i práci techniků. V budovách navíc mohla současně probíhat další opatření.
Důležitý je právě poslední krok. Když systém zjistí, že vytápění běží v nevhodnou dobu, musí někdo upravit jeho nastavení. Když odhalí závadu, musí se opravit. Bez toho se upozornění do účtu za energie nepromítne.
U dalších technologií jsou výsledky méně jisté
Méně jisté jsou výsledky tam, kde software nesleduje jen současný stav, ale snaží se předvídat, co se stane dál. Typickým příkladem je prediktivní údržba. Z provozních dat může poznat, že se zařízení začíná chovat neobvykle, a upozornit technika ještě před poruchou.
Výzkumy ale často hodnotí hlavně to, jak přesně systém poruchu předpověděl. To ještě neznamená, že firma skutečně zaplatila méně za servis nebo měla méně odstávek. Stejně tak kratší doba provozu zařízení sama o sobě nedokazuje, že se prodloužila jeho životnost.
Podobně obtížné je vyčíslit přínos digitálního dvojčete. To spojuje aktuální data o budově do jednoho digitálního modelu a může správci pomáhat sledovat spotřebu, stav zařízení nebo další provozní údaje. Výzkumy potvrzují jeho využití pro monitoring, energetiku nebo údržbu, chybí však dostatek výsledků z běžného provozu, podle kterých by šlo určit, jaké úspory jeho nasazení skutečně přináší.
Jinou oblastí je automatizace komunikace a administrativy. U chatbotů pocházejí konkrétní údaje o úspoře práce převážně od dodavatelů. Případová studie AppFolio a Anthropic uvádí průměrnou úsporu přibližně 11 hodin komunikace týdně. Jde ale o údaj dodavatele a jeho partnera, nikoli o nezávisle ověřený výsledek použitelný pro celý trh.
Pro český trh navíc chybí větší nezávislý soubor výsledků z reálných budov. Zahraniční čísla proto mohou posloužit jako orientace, ne jako příslib stejné úspory.
Software není jediný náklad
Při nákupu se neplatí jen licence. Nový systém může vyžadovat další senzory, jejich instalaci, propojení se stávající technikou, cloudové služby, přípravu dat i práci lidí, kteří budou s výsledky dál pracovat.
Důležitá jsou také samotná data. Vadný senzor může posílat chybné hodnoty. Příliš mnoho nepřesných upozornění zase může technikům práci spíš přidat.
S připojením technologií budovy k internetu, cloudu nebo podnikové síti přibývá také kybernetické riziko. NIST proto řadí systémy řízení budov mezi provozní technologie, které vyžadují odpovídající ochranu.
Co chtít od dodavatele
Před nákupem by měl vlastník nebo správce nemovitosti dostat jasnou odpověď alespoň na několik otázek:
AI a digitalizace mohou správu budov zlepšit. Nejlépe to dnes dokládají systémy, které sledují spotřebu a pomáhají odhalovat chyby v technických zařízeních. U předpovídání poruch, digitálních dvojčat nebo chatbotů máme zatím méně údajů o tom, kolik peněz skutečně ušetří. Právě taková čísla by měl dodavatel umět doložit.
_______
Více informací o našich projektech zjistíte zde nebo nás můžete kontaktovat na: office@assethouse.cz.
Informace o zpracování osobních údajů najdete zde.
Tým AssetHouse